Recenze: Ruka noci podaná

Pod názvem „Ruka noci podaná“ by si člověk představil možná sbírku poezie. Podtitul „Základy rodinné a krizové připravenosti však již nenechá čtenáře na pochybách. Autoři v čele s Václavem Cílkem vytvořili sbírku sice málo poetickou, ale zato s vysokou praktickou hodnotou, kterou doporučuji všem známým a která by neměla chybět v žádné knihovně. Jde o v Čechách ojedinělý ucelený přehled s praktickými informacemi motivující k hlubšímu zamyšlení nad vlastní připraveností na krizové situace. 

Autoři se v první části věnují teorii krizových situací, kterou ilustrují konkrétními příklady ze světa. Druhá část je věnovaná zajištění bezpečnosti, blackoutu, a krátce i epidemiím. Třetí část radí čtenáři, jak se nejlépe připravit na možné mimořádné situace.

Editorem a jedním z autorů je Václav Cílek, geolog, esejista a popularizátor vědy. Autor mnoha zajímavých populárně-naučných publikací. Dalšími autory jsou rakouský emigrant a technolog Ferdinand Šmikmátor, krizový manažer Josef Juránek, policista Lukáš Heinz a polárník Petr Horký.

Jak poznáme, zda se blíží krize? Prakticky vždycky se ukáže, že někdo, jehož hlas nebyl slyšen, poměrně přesně odhadl budoucí vývoj situace. Většinou však nepoznáme, kdo to je. Mnoho lidí spoléhá na intuici, „cítí v kostech“, že se něco děje. Jindy si to ovšem jen nalháváme anebo správně pociťujeme tušení, ale interpretujeme ho špatně. Jeden z mála nástrojů, který máme k dispozici, je všímat si extrémů a neobvyklých situací. Před krizí bývají drobnější nezvyklé události častější. Hromadí se příhody, jimiž podobné nemají pamětníka.

Václav Cílek

Kniha dává čtenáři možnost seznámit se s tématy příchodu krize, vyzkoušet si praktické návody a recepty i se zamyslet nad potencionálními situacemi, které by vás třeba před tím nenapadly.

Kniha vás může naučit, či nasměrovat jak se chovat při dlouhodobém výpadku elektřiny (tzv. blackout), jak se psychicky i materiálně připravit na mimořádné situace mnoha podob nebo jak si zabezpečit čistý vzduch a pitnou vodu. Naučíte se managementu potravin tak, abyste minimalizovali jejich nedostatek, péči o své zdraví, nebo jak optimálně vybavit dílnu a domácnost pro případ, že přijde doba, kdy neseženete řemeslníka ani materiál. Autoři vás provedou i tématy hospodaření s energií nejen při vaření, základy ekonomické připravenosti a možnostmi rozličných dopravních prostředků, aby poslední část knihy zakončil polárník Petr Horký tipy, jak fungovat v mrazu.

I přesto mám ke knize pár poznámek.

Od editora osobnosti Václava Cílka bych očekával citace zdrojů v textu. Místy kniha sklouzává od odbornosti k osobním názorům jednotlivých autorů. Byť pravděpodobně nejsem cílovou skupinou a text je určen spíše pro „preperské“ začátečníky. Část textu pana Juránka mi přijde jako neefektivní lamentování nad tím, jak dřív bylo všechno lepší. Možná bylo, ale to nám v případě průšvihu nepomůže. V knize je málo variant dle finančních možností čtenářů a levná řešení bývají protěžována na úkor drahých, v některých případech daleko kvalitnějších řešení. Optimální by bylo nabídnout čtenáři škálu možností, členěnou dle jeho finanční situace.

Voda. Ve výčtu praktických návodů získávání pitné vody mi přijde úsměvné kopání Destilační jámy, průměru metru a hloubky 60 cm k získání 0,5 – 1 l vody za 24 hod. Při podobné práci vypiju/vypotím víc než 0,5 – 1 l tekutiny za 24 hod. Jde o nepříliš optimální metodu přepisovanou napříč tematickými příručkami. Ani získávání vody z větví stromu odparem se mi nikdy příliš nedařilo. Pokud někdo tuto metodu úspěšně používáte, prosím, ozvěte se mi.

Autor se zmiňuje o vlastnictví kvalitní přenosné vany jako o potenciálním způsobu obživy v těžkých časech jejím pronajímáním. Podle mě je opravdu velmi malá pravděpodobnost přežít krizi natolik závažnou, že budou lidé ochotni platit za pronájem vany.

Jídlo, obživa. Kniha velice často uvádí potraviny „pro zlepšení nálady“.  Zlepšit náladu nám může i kaviár a šampaňské, pokud bude k dispozici. Je dobré zaměřit se především na klíčové potraviny z hlediska horších časů. Autoři nedoporučují sáčkové čaje. I jako milovník kvalitních čajů (většinou čaj nakupuji přímo na plantážích) se ani sáčkovému čaji ve svých zásobách nebráním.

V poměrně podrobném výčtu mi chybí konzervace vajec (jedna z důležitých surovin). Praktičtější než náročné sušení masa mi přijde sušit lovecký salám. Stačí ho bez obalu zavěsit na suché, dobře větrané místo. Po usušení sice nevydrží stejně dlouho jako sušené maso, i tak jeho životnost prodloužíme v řádech měsíců. U pěstování potravin v parcích po vzoru válečné Velké Británie bych se v českém prostředí obával krádeží. Je zřejmé, že v případě krize toho v Čechách moc k lovu nebude. Nicméně ptáci by mohli nějakou dobu v přírodě prosperovat a v nouzi zpestřit náš jídelníček. Autoři nedoporučují skladovat mouku. Je možné, že skladováním ztrácí svoje vlastnosti, ale myslím, že mouka bude poživatelná i po letech. U jedlých kaštanů se mi v outdoorových podmínkách oproti populárnímu pražení nejvíc osvědčilo jejich vaření.

Oděv. U svetru ze zkušenosti upřesňuji, že je ideální svetr vlněný. Akrylové nemívají žádoucí vlastnosti. Možná víc než šátek se mi osvědčila šála – vojenský rukáv. Lze ji dát na krk, udělat z ní čepici, kuklu apod.

Zmíněný pád do vody v zimě. Poslední, co bych po pádu do ledové vody chtěl, je válet se ve sněhu. Nikdy mi to nefungovalo. Akorát ruce a nohy znecitlivěly a pohyb se stal značně omezenějším. Tuhle „metodu“ dělá jen Bear Grills. Pokud to někomu funguje, dejte mi vědět.

U impregnace obuvi se bude poměrně složitě shánět/skladovat včelí vosk, bělený včelí vosk, a terpentýn. Dostupnější impregnací může být silikonový olej, živočišné a rostlinné tuky (i za cenu jistého zápachu), všechny druhy mastných krémů, v nouzi pak i minerální vazelíny. Analogicky i mycí prostředky na nádobí půjde snadněji opatřit hotové než shánět/skladovat ingredience k jejich namíchání.

Vybavení. Výbava je natolik individuální věcí, že je potřeba brát tuto kapitolu spíš jako inspiraci. Jinak opravdu velmi multifunkční kondom bych rozhodně nepoužíval jako nouzové škrtidlo. Pacientovi to spíš může hodně uškodit. Lightstick nesmí chybět v žádné super cool tactic výbavě. Taky jsem ho dlouhá léta nosil a nikdy smysluplně nepoužil. Snad je dobrý k označení konce slaňovaného úseku ve tmě, případně jak dlouhodobě uložitelná zásoba osvětlení. Autoři opatrně přešlapují kolem zbraní. Zmiňovaný pepřový sprej může být v některých situacích nedostatečný. Osobně si myslím, že každá domácnost, která to s krizovou připraveností myslí vážně by měla mít k dispozici střelnou zbraň se zásobou střeliva. Lžíci Spork rozhodně ne plastovou – vždy se zlomí v té nejméně vhodné chvíli. Houbičku na nádobí a malou lahvičku s mycím prostředkem jsem jeden čas ve výbavě měl a nikdy nepoužil, tak šla ven. Ze zkušenosti stačí voda a říční písek/mech/tráva. V krajním případě se v nádobě uvaří čaj, který zbytky rozpustí.

V kapitole o výbavě autoři sklouzávají od krizové připravenosti k zahrádkářství. Sklenice na víno a destiláty by bylo asi to poslední, co bych v krizové situaci potřeboval. Také dobrá pláštěnka, gumák nebo nepromokavá bunda bude v nepříznivých časech praktičtější než zmiňovaný deštník. Je nepříjemné, když se musíte nečekaně bránit s deštníkem v jedné a baterkou v druhé ruce. Se skladováním stavebního materiálu bych to moc nepřeháněl. Lepší bude znalost, kde si ho v případě urgentní potřeby snadno opatřit (aniž bych chtěl někoho k něčemu navádět). Rovněž deodorant nebo malířské potřeby mi přijdou mimo oblast krizové připravenosti.

Ve vybavení lékárny postrádám gumové rukavice (kdo byl na kterémkoli zdravotnickém kurzu je má jistě zažité), izraelský obvaz a staplery nebo šití. U všech léků je důležité nechávat příbalové letáky! Pokud je lékárnička v měkkém obalu, vyplatí se podlepit platíčka s léky izolepou. Zabráníte tím samovolnému vypadávání léků z platíčka.

Navigace. Ještě jsem neviděl kmen stromu, který by způsobně obrůstal lišejníkem ze severní strany (a pokud ano, jednalo se spíš o náhodu). Spolu s letokruhy pařezů a svažitostí mraveniště se jedná spíš o opakovaně přepisované nespolehlivé metody ze zálesáckých příruček. Naopak bych přidal v Čechách hojné kostely, kde je část s oltářem orientovaná k východu nebo (bohužel též v Čechách hojné) solární panely, orientované k jihu.

Rozdělávání ohně. Vím, že se na toto téma pořádají v Čechách specializované kurzy a opravdoví odborníci dokáží oheň rozdělat neuvěřitelnými způsoby. Neznám ale nikoho, komu by se to povedlo Ohňovým pluhem nebo Ohňovým řemenem. Jedná se o metody domorodých kmenů, které k tomu mají úplně jiné přírodní podmínky. Pokud tyto metody ovládáte, nebo znáte někoho, kdo je ovládá, prosím ozvěte se mi.

Oceňuji výborně zpracovanou kapitolu o přežití v zimě od Petra Horkého. I tak se kniha podle mého názoru málo věnuje fyzické přípravě. V případě příchodu krize či těžkých časů bude fyzička jedním z rozhodujících faktorů o mnoha věcech.

Závěrem musím pochválit autory za v českých podmínkách odvážný a ojedinělý počin a budu se těšit na další obdobné články a publikace.

Zdroje:

CÍLEK, Václav, Ferdinand ŠMIKMÁTOR, Josef JURÁNEK, Lukáš HEINZ a Petr HORKÝ. Ruka noci podaná: základy rodinné a krizové připravenosti. Praha: Dokořán, 2018. ISBN 978-80-7363-914-3.