Nezávislá komunikace v současných podmínkách

Jakkoliv je schopnost nezávislé komunikace logickou součástí problematiky self-reliance, nemohu se zbavit dojmu, že je tohle téma většinou zdrojů probíráno poněkud povrchně. Tím myslím hlavně to, že se řeší převážně technické aspekty komunikace (čím komunikovat), méně už s kým, proč a o čem. Pochopení strategické úlohy a cíle komunikace přitom má zásadní vliv na volbu technických prostředků a jejich praktické použití. Můžeme donekonečna debatovat o technických aspektech používání síbíčka, polního telefonu, morseovky či šifrování dat. Dokud ale nemáme jasno v tom s kým, proč, o čem a v jaké situaci chceme komunikovat, je taková debata poněkud polovičatá.

Budeme-li se držet současného režimu fungování společnosti, typickým příkladem je aktuální problematika cenzury sociálních sítí. Ta prokazatelně směřuje k potlačování určitých názorových proudů, které bychom mohli všeobecně vymezit jako konzervativní, pravicové, či euroskeptické. (Zdroj) (Další zdroj). Součástí těchto názorových proudů je také obhajoba civilního držení zbraní, což je pro self-reliance komunitu zásadní téma. Dojde-li k tomu, že v důsledku vybudování informačního monopolu několika velkých hráčů převládnou ve společenském diskursu anti-gun postoje, může takový vývoj vyústit až v praktický zákaz legálního držení zbraní (viz UK).

Více než diskusi o vysílačkách a polních telefonech proto v současné době self-reliance komunita potřebuje najít způsob jak obejít velké hráče, kteří v důsledku přenesení odpovědnosti za obsah (zdroj) budou napříště ještě více restriktivní. (Příklad.) Působí poněkud paradoxně, když zastánci self-reliance a svobodného držení zbraní používají jako hlavní komunikační platformu Facebook. Samostatnou otázkou, která přeshuje rámec toho článku je samozřejmě otázka zneužití čehokoliv, co o sobě člověk těmto korporacím prozradí.

Technických i organizačních řešení je celá řada, ovšem vhodnost jejich aplikace se liší podle účelu a cílové skupiny zamýšelné komunikace. Budeme-li uvažovat o cílových skupinách v závislosti na jejich sociálním zařazení vzhledem ke komunikujícímu, jsou možnosti zhruba následující:

Rodina a nejbližší přátelé. Každodenní osobní styk, případně telefon či e-mail (ideálně s end-to-end šifrováním). K čemu potřebuju mít své blízké na Facebooku, když je vidím každý den? (Autor tohoto článku nicméně zažil situaci, kdy brácha pařící WoWko píše ségře přes Facebook „Dones mi kafe pls“…).

Přátelé, kolegové, širší rodina. Telefon, e-mail, hospoda, rodinné oslavy. Nebo vy fakt potřebujete vědět, co měla tetička z Plzně k snídani? Základním předpokladem efektivní komunikace je dokázat odlišit podsatné informace od nepodstatných.

Zájmové skupiny, oddíly, kroužky, komunity. Tady už je to složitější, Facebook se přímo nabízí. Ovšem s trochou organizace jde i tohle – viz nejrůznější komunitní fóra, interní sekce klubových webů a podobně.

Široká veřejnost, masmédia, komunikace na národní úrovni. Tohle je asi největší oříšek. Dominance dua Google + Facebook ve veřejném prostoru je zjevná. Tito dva hráči v kombinaci s několika vlastníky tzv. mainstreamových médií představují klíčové zdroje běžných občanských informací pro velkou část národa.

Možných přístupů k řešení je několik:

  1. Posilovat zapojení širokých vrstev obyvatelstva do komunitních projektů. Pokud je občan členem nějaké komunity, spolku či organizace, stává se současně členem jejich vnitřní komunikační struktury. Přes tu se pak k němu mohou šířit i informace, „o kterých se v novinách nepíše“. Řešení problému se tak v předchozím schématu přesouvá o úroveň níž. To platí nejen pro formálně organizované komunity, ale i pro ryze neformální entity. Na tomto principu bylo založeno fungování Sokola a dalších spolků nejen v roce 1918.
  2. Podporovat (čtenářsky, autorsky, finančně) nezávislé zdroje kvalitní žurnalistiky. Je třeba si samozřejmě rozumně definovat, který zdroj považujeme za kvalitní a na základě jakých kritérií.
  3. Podílet se na budování svobodného komunikačního prostředí nezávislého na rozmarech velkých hráčů. Kdokoliv si založí blog či něco podobného, stává se součástí decentralizované komunikační infrastruktury. A pokud na svůj blog přidá pár odkazů na jiné důvěryhodné zdroje, tím líp. Proto na Selfee.cz najdete řadu odkazů a RSS linků na zdroje, které považujeme za důvěryhodné.

There Is No Cloud – It’s Just Someone Else’s Computer

Neznámý autor

Výše uvedené není samozřejmě v žádném případě vyčerpávající. Jedná se spíš o pár základních myšlenek k problematice, která se ve světle aktuálního vývoje společnosti jeví jako navýsost aktuální. Závěrem několik prakticky ověřených poznatků:

Je možné žít bez Facebooku. V souladu s Paretovým pravidlem patrně přijdete o 80 % kontaktů na kterých prakticky nezáleží. Důležité kontakty si najdete v telefonu, nebo se připomenou samy.

Je možné žít bez Googlu. Existuje řada jiných vyhledávačů (Oblíbený protože nesledující: DuckDuckGo) Mapy má Seznam.cz daleko kvalitnější.

Můžete mít spolehlivý end-to-end šifrovaný mail. Zdarma. (Protonmail.)

Na běžné uživatelské a kancelářské aplikace nepotřebujete ani Windows a nic od Microsfotu . Zacházet s Linuxem se dnes dá naučit vyloženě snadno. (Doporučuji plně komunitní distribuci Mageia.) K velké části komerčních řešení dnes existuje OS alternativa.

Nepotřebujete OneDrive. Na běžnou flashku dneska dostanete všechno co potřebujete.

Foto: Pixabay.com pod licencí CC0